Boží muka nedáme
Boží muka na Fialníku nechal vystavět na svém pozemku v roce 1832 rolník Kudrnáč z Vesce. O důvodech postavení se mnoho neví. Ani usilovné pátraní v rodinných kronikách a archivu kronikáře pana Františka Mlejnka nepřineslo vysvětlení.
Znám je popis Božích muk. Boží muka byla omítnuta a bíle natřena vápnem, výklenky byly šmolkově modré. Ve výklencích stávaly sochy patronů České země. Svatého Václava, Víta , svaté Ludmily a svatého Antonína Paduánského. Ty však byly v říjnu 1918 po vyhlášení Československé republiky zničeny, stejně jako vrcholový kříž. (paměti Petra Mlejnka z Loktuš *1863)
Boží muka se dočkala opravy v letech 1935 -1936, kdy je opravil zedník František Brodský z Klokočí čp. 50. Od té doby zarůstala pámelníkem a jejich okolí se proměnilo v divokou skládku. Takto stav trval až do roku 1985, kdy byl pámelník okolo božích muk posekán místními hasiči. K opravě památky však nedošlo.
Zajímavost: Podle vyprávění pamětníků, tak je svěřili panu učiteli Františku Mlejnkovi z Vesce, měl v těchto místech stát kostel zasvěcený svatému Antonínovi Paduánskému. Donátorem kostela byl rod Des Fours.
Paní hraběnka však projevila přání, aby ze svých komnat na zámku Hrubý Rohozec mohla vidět na kostel a z věže kostela, aby bylo vidět zámek.
Proto byl kostel nakonec vystavěn v letech 1787-1791 v nedalekých Loučkách. Na Velikonoční úterý 23. dubna 1791 byl kostel posvěcen a zároveň zasvěcen svatému Antonínu Paduánskému. Od jeho postavení, až do roku 1945 pak byl patronem kostela rod Des Fours (od roku 1831 rod Des Fours Walderode).
V únoru 2014 obec Klokočí obdržela Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků z Programu Ministertsva kultury – Obnova památek prostřednictvím měst s rozšířenou působností. V březnu 2013 bylo tedy možné začít s vysekáváním Božích muk s pámelníku, šípků, zdivočelých jasmínů a dalších rostlin. Jak šel čas na Božích mukách, ukáží dále fotografie.
Miroslav Hlubuček, místopředseda OKS, z.s.