Klokočské skály

Geschrieben von webmaster am Úterý března 19, 2019

Klokočské skály jsou jednou ze čtrnácti jedinečných pískovcových oblastí, nazývaných pro svůj vzhled též skalní města, které nalezneme v Geoparku Český ráj. Svůj název mají od rostliny Klokočí (Staphylea pinnata), která v podobě keřů hojně porůstala celé skalní město od raného středověku až do poloviny 19. století.

Vznik pískovcových skal spadá do doby před necelou stovkou milionů let, kdy se velká část Českého ráje nacházela pod hladinou mělkého moře, do kterého zde ústila říční delta. V té se pozvolna začal usazovat písek přinášený vodním tokem. V něm se také zachovaly četné zkamenělé schránky mořských mlžů (Inoceramus inconstans, Isocardia zitteli). Díky obrovským hmotnostem naplaveného materiálu byl písek postupně stlačován, mezery mezi jednotlivými zrnky navíc vyplnily další drobné částečky tmelu, a tak vznikl základ dnešních křemenných pískovcových skal. V průběhu mnoha milionů let je pohyby zemské kůry vyzdvihly na povrch a mocné síly gravitace, eroze a zvětrávání dotvořily do podoby, v jaké je známe dnes.

Klokočské skály příroda zformovala do tvaru, který vědci nazývají kuesta. Tímto termínem označujeme tvar hory nebo hřebenu, který se na jedné straně zvedá pod velmi mírným úhlem, ale na druhé straně, zvané čelo, prudce klesá. Klokočské skály jsou charakterizovány především čelem kuesty s výraznými skalními stěnami, i když i v nich najdeme skupiny skalních věží. Na tvarování čela kuesty a kaňonu Zeleného dolu se významně podílela puklinatost. Nápadné jsou vysoké skalní věže a nejrůzněji tvarované skály. Na Rotštejně je vyvinuto velké skalní okno, které se stalo součástí středověkého panského sídla. Klokočské pískovce jsou neobyčejně pestré i při pohledu z blízka. Je zde řada voštinových stěn s dokonalou geometrií a zřejmým “stavebním plánem” výzdoby podmíněným vlastnostmi horniny a prostředí, skalních kůr a říms. Díky tomu je skalní město domovem celé řady chráněných druhů živočichů, např. výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), nebo svižník (Cicindela campestris campestris), a rostlin, jako třeba vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum).